Akademie, nebo průmysl? Být kariérně ztracený nevadí

Adam Pruška ·

Před rokem jsem byl „jen“ postdoc, „jen“ na ETH Zürich. Dnes dělám business development v českém biotech startupu, stojím s naší diagnostickou kartou na pódiu Nápadu roku a řeším věci, o kterých jsem v laboratoři neměl tušení. Kdyby mi to někdo řekl ve druhém ročníku doktorátu, nevěřil bych mu.

Na konferenci XBIO v Olomouci jsem studentům říkal jednu věc, kterou bych rád zopakoval i tady: být kariérně ztracený nevadí. Ono si tě to najde. Ale jen když mezitím něco zkoušíš.

Nejde o to, kde je lépe. Jde o to, co tě baví.

Debata „akademie vs. průmysl“ se často vede jako souboj: svoboda a idealismus proti penězům a stabilitě. To je karikatura. Ve skutečnosti jsou to dva různé typy práce s různým rytmem.

AkademiePrůmysl
Co je produktPublikace, granty, studentiVýrobek, služba, data pro rozhodnutí
HorizontRokyTýdny až měsíce
Kdo rozhodujeTy a tvůj grantTým, zákazník, trh
JistotaKrátkodobé smlouvy, pak těžká soutěž o stálé místoVětší, ale závisí na firmě
Co se ceníHloubka, originalitaVýsledek, rychlost, spolupráce

Není tu špatný sloupec. Je tu sloupec, který sedí tobě. A ten se během života může změnit.

Čtyři otázky, které pomáhají

Místo otázky „co je lepší“ si zkus odpovědět na tyhle. Poctivě, ideálně písemně.

  1. Kdy jsem byl v posledním roce nejvíc v pohodě? Při experimentu, který se konečně povedl? Při psaní článku? Při učení studentů? Nebo při organizování konference, kde jsi propojoval lidi?
  2. Jak dlouho vydržím čekat na výsledek? Akademie odměňuje trpělivost na roky. Startup má „hned“, které je často už pozdě.
  3. Chci být nejlepší v úzké věci, nebo dobrý v široké? Hloubka vs. šířka je často přesnější dělicí čára než akademie vs. firma.
  4. Kde chci žít? Kariéra není jen pozice. Je to město, rodina, přátelé, les na víkend.

Teorie palačinek

Znáš teorii palačinek? Uděláš těsto a první palačinka je vždycky špatně. Blbý tvar, studená pánev, nedochucená. Prostě první palačinka. Nikdo kvůli tomu nepřestane dělat palačinky.

S kariérou je to stejné. První stáž v průmyslu tě možná nebude bavit. První startup možná nevyjde (můj první určitě ne). Ale bez první palačinky není druhá.

Co dělat, ještě než se rozhodneš:

  • Zkus krátkou stáž, spolupráci s firmou nebo projekt mimo laboratoř. Hodně univerzit a firem má programy pro doktorandy.
  • Mluv s lidmi, kteří odešli z akademie, i s těmi, kteří zůstali. Ptej se, co by udělali jinak.
  • Veď si seznam věcí, které umíš mimo svůj obor: projektové řízení, prezentování, vyjednávání o grantech, vedení studentů. Doktorandi často podceňují, kolik toho umí.
  • Nauč se vysvětlit svou práci babičce v jedné větě. Pokud to nezvládneš, nezvládneš to ani na pohovoru ve firmě.

Přelož svou práci do jazyka firem

Při přechodu z akademie do firmy vysvětli, jak se tvoje zkušenosti hodí pro konkrétní roli. Propoj práci v laboratoři s tím, co firma potřebuje: řešením problémů, vyhodnocováním dat nebo vedením projektu. Nenechávej tento překlad jen na personalistovi.

Co děláš v laboratořiJak to zní v CV pro firmu
Vedu svůj doktorský projektŘízení 4letého projektu od návrhu po výsledky, plánování rozpočtu a času
Psal jsem grantovou žádostZískal jsem financování X CHF v konkurenčním řízení
Vedu bakaláře a magistryVedení a mentoring týmu 3 juniorů
Spolupracuji se skupinou v BostonuKoordinace mezinárodní spolupráce, komunikace s partnery
Opravuji nefunkční metoduŘešení problémů, optimalizace procesu (zkrácení o X %)
Prezentuji na konferencíchPrezentace komplexních výsledků odbornému i neodbornému publiku

Každý řádek doplň o číslo. Firmy chtějí vidět výsledek, ne činnost.

Průmysl není automaticky jistota

Při rozhodování zvaž i stabilitu konkrétního zaměstnavatele a týmu. Samotný přechod do průmyslu ti jistotu nezaručí. Ptej se na financování projektů, očekávání od nové role a možnosti dalšího rozvoje.

Není to důvod do průmyslu nejít. Je to důvod jít tam s otevřenýma očima. Jistotu ti nedá firma, ale to, co umíš a koho znáš. Proto se vyplatí učit se i po nástupu (analýza dat v Pythonu, práce s AI, projektové řízení) a nepřestat budovat kontakty, ani když práci zrovna máš.

Rozhodnutí není na celý život

Největší obava, kterou slyším: „Když odejdu z akademie, už se nevrátím.“ Někdy je to pravda, častěji ne. Cesty mezi akademií, startupy a korporátem jsou dnes mnohem prostupnější než dřív. A svět je malý: na XBIO jsem potkal člověka, který vede byznys ve firmě vzešlé z mého bývalého departementu na ETH, i svého budoucího šéfa.

A ještě jedna věc

Doktorát je dřina. Stojí to za to, ale tlak na výkon bývá extrémní a s psychikou se počítat musí, i u silných a schopných lidí. Pokud ti to nejde, není to selhání. Sdílet není slabost. Mluv o tom s blízkými, s kolegy, a když je to potřeba, i s odborníkem. Rozhodnutí o kariéře se dělá lépe s čistou hlavou.


Stojíš na rozcestí a chceš si to s někým projet nahlas? Prošel jsem akademií, korporátem i startupy. Začněme 30 minutami zdarma.